Každá z nás někdy řekla větu, že jsou všichni muži stejní. Ale my, ženy, bychom neměly házet všechny muže do jednoho pytle . Ale na druhou stranu na sebe nesmíme být příliš přísné, protože to samé řekl i každý muž, jen s tím rozdílem, že to řekl o nás, ženách.
Čím je to způsobeno? A je to pravda nebo je to jen mýtus, který je vrytý do našeho podvědomí a stal se něčím, čemu věříme, jsme o tom přesvědčeni a šíříme to dál?
Ale víte co? Ženy mezi sebou mají podobnosti, stejně jako muži.
Vezměte si, že jste ženou, která má přítele. Je s ním nadevše spokojená a miluje ho. Myslí si, že jim jejich vztah klape a je v něm ráda. Najednou se dozví, že ji její drahá polovička podvádí. V tu chvíli je samozřejmě nešťastná a rozbitá. Po nějaké době nastane věta, že co vlastně čekat od chlapa, že jsou všichni stejní. Toto samozřejmě platí i naopak.
V mladém věku se slečny s takovým problémem potýkají lépe a jsou schopny se přes bolístku lépe přenést, zatímco ve starším věku je to mnohem složitější.
Láska mezi ženou a mužem je doopravdy krásná a velice intenzivní. Je tak silná, že se dokonce říká, že stará láska nikdy nerezavý – což je pravda a nic než pravda.
Láska je tím nejkrásnějším, co nás může potkat. Je v každém věku, nehledí na věkový rozdíl, ani na okolnostech, ve kterých se dva lidi momentálně nachází.
První láska je vzpomínkou na celý život a je to také faktor, který nás velice ovlivní do budoucna a to i ve chvíli, kdy to vůbec nechceme. Nejšťastnější jsou ty, kteří zažijí první šťastnou lásku.
Závěrem napíši jen to, že bychom měli respektovat rozdíly mezi muži a ženami. Právě díky těmto rozdílům si tolik rozumíme, doplňujeme se a zkrátka soužití je velice příjemnou záležitostí, díky které si na rozdíly zvykneme a stanou se něčím, co vlastně milujeme.