Označení “kyselina listová” se vztahuje pouze na synteticky vyrobený vitamin. Přirozeně se vyskytující vitamin B9 je označován jako folát. Látka je rozpustná ve vodě a pro náš život nezbytná, což znamená, že musí být užívána s jídlem, protože tělem nemůže být produkována. Především však je zodpovědná za novou tvorbu buněk, tj. rozdělení buněk a růst, což také ukazuje důležitost správného dávkování během prvních měsíců těhotenství. Dostatečný příjem B9 v prvních měsících těhotenství zabraňuje malformaci nenarozeného dítěte.
Co způsobí nedostatek této látky?
Nejhorší účinky nedostatečného příjmu kyseliny listové se projevují u dětí, které se narodily se závažnými vrozenými vadami. Dospělí mohou také trpět nedostatkem kyseliny listové, například kvůli onemocnění střev, nadměrné konzumaci alkoholu, špatné stravě nebo příjmu některých léků, jako jsou antikoncepční pilulky. Při stravě, která neposkytuje dostatek B9, může tělo vyrovnat schodek asi až za tři až čtyři měsíce.
Nežádoucí účinky předávkování
K popisu nežádoucích účinků předávkováním je třeba jasně rozlišit mezi syntetickým vitamínem B9 a přirozeně se vyskytujícím folátem v potravinách.
Nicméně nadměrný příjem kyseliny listové skrze potravinové doplňky nebo léky může vést k vážnému a nevratnému poškození nervů. Předpokládá se, že nadměrný příjem může podpořit rakovinu. Z těchto důvodů Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil horní mez pro příjem kyseliny listové v miligramech na 1000 mikrogramů denně.
Denní požadavek na folát se doporučuje při dávce 300 mikrogramů pro dospělé. Těhotné a kojící ženy mají zvýšenou potřebu 550 nebo 450 mikrogramů denně.
Některé potraviny, jako například cereálie (tyčinky, obiloviny), stolní sůl, nápoje nebo mléčné výrobky, jsou obohaceny o syntetickou formu vitamínu.
Které potraviny obsahují B9?
Vitamín B9 se přirozeně vyskytuje pouze jako folát v potravinách. V zásadě existují rozdíly v tom, jak dobře tělo může využívat tento přírodní ekvivalent kyseliny listové. Bylo prokázáno, že syntetická varianta může být recyklována na 100 procent, přírodní varianta v potravinách jen asi z poloviny.
Vzhledem k tomu, že folát je rozpustný ve vodě a citlivý na teplo, je vhodné opláchnout zeleninu bohatou na tento vitamin (zelená listová zelenina, jako je salát, špenát, zelí, petržel, řeřicha, luštěniny, rajčata) bez jakéhokoliv narušení celistvosti a pokud možno konzumovat v syrovém stavu, tak získáte maximální množství látky. V zásadě by denní strava měla obsahovat 400 gramů zeleniny a 250 gramů ovoce, z nichž alespoň polovina je syrová.