Možná si na ní také vzpomenete. Oranžová kovová schránka, kam jsme vhazovali rukou psané dopisy. Sloužila k udržování komunikace mezi lidmi. Dnešní děti si asi ani neumí představit, že byla tak moc potřebná, a tak jim musíme vysvětlovat, jaký účel plnila. V dnešní době mobilů, počítačů a internetu poštovních schránek ubývá. Jejich počet se za posledních patnáct let snížil o více než deset tisíc. Přesto jsou stále lidé, kteří dnes již netradiční korespondenci píší a schránku tak stále využívají. Poštovní schránky se začaly používat před 200 lety, což není zase tak nedávno. Postupně jich na světě vznikla celá síť.
První poštovní schránka
První poštovní schránka se objevila v rakouské monarchii v roce 1817, což bylo ustanoveno dekretem vídeňské Dvorské komory. Každý poštovní úřad musel mít alespoň jeden exemplář, a tak se uvnitř pošty začaly objevovat dřevěné bedničky, kam bylo možné poštu vhazovat. Až postupem času se začaly zavěšovat ven na budovu pošty či úřadu, aby byly přístupné i mimo úřední hodiny. Přesto byly využívané jen málo, a tak se uvažovalo o jejich zrušení.
Poštovní známka znamenala revoluci schránek
Až v roce 1840 začala schránková revoluce. V té době totiž byly ve Velké Británii dány do oběhu první poštovní známky, se kterými se korespondence vyplácela. Rakouská monarchie nezůstává pozadu a vydává také poštovní známky. A tak se schránky začaly objevovat i mimo poštovní úřady, třeba u školy, na ulici a u různých institucí. Začaly se totiž využívat naplno.
Vývoj schránek
Schránky byly nejdříve dřevěné, později se začaly dělat z kovového materiálu, který byl odolnější vůči vnějším vlivům i proti zlodějům. Místo víka se kvůli tomu začal dělat jen malý otvor pro vhození dopisů. Schránky měly různé barvy a velikosti, byly různorodého tvaru i mechaniky. Až od 80. let 19. století se v Čechách tolerují jen malé odlišnosti. Schránky byly červené nebo modré. Od roku 1963 se schránky přebarvují na oranžovo, a tato barva jim zůstala dodnes.